Miluj sám sebe a pozoruj

(Love yourself and watch)

Miluj sám sebe a pozoruj
Můžeš říci něco o Budhových nádherných slovech:
"Miluj sám sebe a pozoruj - dnes, zítra, vždy"?
"Miluj sám sebe"...

Láska je potrava pro duši. Stejně jako jídlo pro tělo, tak je láska potravou pro duši. Bez jídla je tělo oslabené, bez lásky je oslabená duše.
A žádný stát, kostel a zákon nechce lidi se silnou duší, protože člověk se silnou duševní energií má tendenci být vzpurný.

Láska tě dělá vzpurným, revolucionářem. Láska ti dává křídla letět vysoko. Láska ti dá vhled do věcí, takže tě nikdo nemůže podvádět, využívat tě a utlačovat.
Ale duchovní a politici žijí pouze z tvé krve - oni přežívají pouze na tvém využívání. Jsou to paraziti, všichni duchovní a všichni politici.

Pro to udělat tě duchovně slabým mají zaručenou metodu, stoprocentně úspěšnou, a to je naučit tě nemít rád sám sebe - protože ten kdo nemá rád sám sebe
nemůže milovat nikoho jiného. Jdou na to velmi rafinovaně. Říkají: Miluj ostatní, miluj lidskost, miluj boha, miluj přírodu, miluj svou ženu,
svého muže, své děti a své rodiče, ale nemiluj sám sebe, protože milovat sám sebe je podle nich sobecké.

Odsoudili sebelásku jako nic jinatšího - a toto tvrzení vypadá velmi logicky. Říkají: Jestliže miluješ sám sebe tak se staneš egoistickým, jestliže
miluješ sám sebe staneš se narcisistickým. Ale to není pravda. Člověk který miluje sám sebe zjistí že uvnitř něho není žádné ego.
Pokud budeš milovat ostatní bez toho abys miloval sám sebe pak v této snaze milovat se objevuje ego.

Láska nezná nic co se podobá povinosti. Povinost je zátěž, konvence. Láska je radost, sdílení, láska je informací. Milenec by si nikdy neměl nemyslet že
udělal maximum, milenec by měl cítit že je možné jít ještě dál. Milenec by nikdy neměl mít pocit závazku k druhým.
Místo toho cítí "Protože má láska byla přijata, jsem zavázán. Ostatní se mi zavazují přijetím mého dárku, jeho neodmítnutím".
Tento poslušný muž si myslí: "Jsem lepší, duchovnější, nadprůmerný. Podívejte se jak pomáhám druhým!"

Člověk který se miluje, sám sebe respektuje a muž který se miluje a respektuje také respektuje druhé, protože ví že "právě takový jaký jsem já, jsou i druzí.
A pouze tak hodně jak si užívám lásky, respektu a vážnosti k sobě, mohu poskytnout toto i ostatním". Je si vědom že mezi tím není rozdílu.
V základech jsme všichni stejní. Vztahují se na nás stejné zákony: Es dhammo sanantano

Člověk který miluje sám sebe si lásku hodně užívá, stává se blaženým až tak že láska začíná přetékat, začíná zahrnovat i ostatní.
Musí je zahrnout. Jestliže žijete v lásce tak ji musíte sdílet. Nemůžete navěky milovat jen sebe, protože vám začne být absolutně jasné,
že jestliže milujete jednu osobu, sebe, je to tak ohromně extatické a nádherné, o kolik více extáze na vás čeká když začnete svou lásku sdílet
s mnoha a mnoha dalšími.

Pomalu vlny začnou dosahovat dál a dál. Miluješ ostatní lidi, pak začneš milovat zvířata, ptáky, stromy, skály. Můžeš vyplnit celý vesmír svou láskou.
Jedna bytost je dost na to aby naplnila celý vesmír láskou právě tak jako malý kamínek může zaplnit celé jezero vlnami - malý kamínek.

Člověk se musí stát bohem. Jestliže se člověk nestane bohem tak tu schází naplnění, radost. Ale jak se můžete stát bohem?
Váš kněz řekl že jste hříšníci. Váš kněz řekl že jste zatraceni, že jste na cestě do pekla.
A tak ve vás vytvořil strach milovat sám sebe.

To je důvod proč jsou lidí tak velcí hledači chyb. Hledají své chyby - jak by se pak mohli vyhnout hledat chyby u druhých?