Jak vstoupit do temnoty? Dívejte se do černé tmy. Je to těžké.
Není těžké dívat se do plamene, do jakéhokoli zdroje světla, protože je tam objekt a vy na něj můžete zaměřit svoji pozornost.
Temnota není žádný objekt, je všude kolem vás. Nemůžete ji vnímat jako objekt.

Fáze 1
Dívejte se do prázdnoty. Je všude okolo. Vy se do ní prostě jenom dívejte.
Uvolněte se a dívejte se do ní. Začne vstupovat vašima očima.
A když do vás temnota vstoupí, začnete vy vstupovat do ní.
Nechte oči otevřené, když provádíte tuto techniku za temné noci.
Nezavírejte oči, protože se zavřenýma očima vidíte jinou tmu - je to vaše vlastní, duševní tma, není skutečná.
Vlastně je to negativní část, není to pozitivní temnota. V té je světlo.
Když zavřete oči, spatříte temnotu, ale tahle temnota je opakem světla skutečné temnoty.
Je to, jako když se díváte na okno a pak zavřete oči - vidíte jen obraz okna.
Všechny vaše prožitky jsou ze světla, takže když zavřete oči, dostanete prožitek světla, který nazýváme temnota.
A ta není skutečná - je to jen obraz.
Otevřete oči, buďte s otevřenýma očima ve tmě a spatříte zcela jinou temnotu - pozitivní temnotu.
Dívejte se do ní. Stále se do ní dívejte. Začnou vám možná slzet oči, budou vás pálit, budou vás bolet.
Nezabývejte se tím a pokračujte dál. A v okamžiku, kdy temnota, která je kolem, vstoupí do vašich očí, poskytne vám pocit hlubokého uspokojení.
Jakmile do vás temnota vstoupí, budete jí naplněni. Toto vstoupení do tmy vás zbaví veškeré negativně temnoty.
Je to velmi hluboký prožitek. Temnota, kterou máte uvnitř, je negativní jev, je v negaci proti světlu.
Není to absence světla, stojí proti světlu.
Není to ona temnota, o které Šiva mluví jako o formě všech forem - to je pak už skutečná temnota.
Bojíme se jí, a proto jsme vytvořili mnoho zdrojů světla na svou ochranu a žijeme v osvětleném světě.
Pak zavřeme oči a osvětlený svět se uvnitř negativně odrazí.
Ztratili jsme kontakt se skutečnou tmou - s temnotou Šivy. Nejsme s ní ve spojení.
Bojíme se jí natolik, že jsme se od ní naprosto odvrátili. Stojíme k ní zády.
Bude to tedy velmi obtížné, ale pokud to dokážete, je to zázračné, je to kouzelné.
Tehdy poznáte, že vaše bytí se naprosto změní. Jakmile do vás vstoupí tma, vstoupíte vy do ní.
Je to vzájemné, je to reciproční. Nemůžete vstoupit do žádného vesmírného jevu, aniž by on nevstoupil do vás.
Nemůžete ho znásilnit, nemůžete ho donutit, aby vás pustil dál.
Jste-li otevření a zranitelní, pokud umožníte, aby do vás vstoupila jakákoli vesmírná říše, jen tehdy bude umožněn vstup i vám.
Je to vzájemné. Nemůžete si to vynutit, můžete to pouze dovolit.
Je obtížné najít v dnešních městech skutečnou tmu, je obtížné najít v našich domech skutečnou tmu.
Neskutečné světlo učinilo všechno neskutečným. Dokonce i tma je znečištěna, není čirá.
Je proto dobré vydat se na nějaké vzdálené místo, kde můžete spatřit skutečnou tmu.
Odjeďte do velmi vzdálené vesnice, kde není elektřina, nebo se odeberte do hor.
Stačí jeden týden a poznáte, co je to skutečná tma.
Zpátky se vrátíte jako naprosto jiný člověk, protože za těch sedm dní naprosté tmy zmizí všechen strach, všechen primitivní strach.
Budete muset čelit příšerám, budete muset čelit vlastnímu nevědomí. Je to problém celého lidstva... bude to, jako byste procházeli celou cestou, kterou jste dosud urazili, a odkudsi z hlubin nevědomí se budou nořit zvláštní věci.
Budou vypadat reálně. Možná se budete bát, budete vyděšeni, protože to bude tak skutečné - ale jsou to jen vaše duševní výtvory.
Musíte se vyrovnat s vlastním nevědomím. A tato meditace o tmě naprosto pohltí veškeré vaše šílenství.
Zkuste to. Můžete to zkusit i doma. Každou noc buďte hodinu s tmou. Nic nedělejte, jen se dívejte do tmy.
Budete mít pocit, že se rozpouštíte, a pak ucítíte, že tma vstupuje do vás a vy vstupujete do tmy. Žijte s temnotou tři měsíce, každý den jednu hodinu, a ztratíte pocit oddělenosti, individuality.
Pak už nebudete ostrov, ale stanete se oceánem. Budete jedním celkem s temnotou.
A temnota je oceán - nic není tak rozsáhlé, nic není tak věčné. A nic není tak blízko vás a ničeho se tak nebojíte a neděsíte. Je za rohem, stále tam čeká.

Fáze 2
Lehněte si s pocitem, že jste blízko své matky. Temnota je matka, matka všeho. Přemýšlejte - když nebylo nic, co tedy bylo? Nepřijdete na nic jiného než na temnotu.
Jestliže všechno zmizí, co tu stále bude? Bude tu tma. Tma je matka, lůno, tak si lehněte a mějte pocit, že ležíte v lůnu matky. A stane se to skutečné, ucítíte teplo a dříve či později začnete cítit, že temnota, lůno, vás obklopuje ze všech stran, že jste v ní.

Fáze 3
Když se pohybujete, chodíte do práce, mluvíte, ať děláte cokoliv, stále je ve vás kousek tmy. Tma do vás vstoupila a vy ji nosíte dál v sobě. Když v sobě nosíte tmu, bude celé vaše tělo tak uvolněné a klidné, tak vyrovnané, že to bude cítit i navenek. Když v sobě nosíte světlo, bude to určité lidi přitahovat - a když v sobě nosíte temnotu, budou před vámi někteří lidé utíkat. Budou mít strach a budou se vás bát. Nedokážou snášet tak naprosto klidnou a tichou bytost; bude to pro ně naprosto nesnesitelné.
Nošení temnoty uvnitř po celý den vám nesmírně pomůže, protože když rozjímáte a meditujete o tmě v noci, pak vám vnitřní tma, kterou v sobě nosíte po celý den, pomůže v tom, aby se obě tmy setkaly - vnitřní se setká s vnější. A pouhým vnímáním pocitu, že v sobě nosíte tmu, že jste tmou naplněni, že je jí naplněn každý pór vašeho těla, každá buňka vašeho těla, ucítíte ohromnou úlevu a uvolnění. Zkuste to. Budete se cítit uvolněně. Všechno se ve vás zpomalí. Nebudete schopni běhat, budete jen kráčet a vaše chůze se začne zpomalovat. Půjdete pomalu - tak, jak chodí těhotná žena. Půjdete pomalu a opatrně. Vy v sobě něco nosíte. A zcela opačně to bude v případě, že v sobě ponesete plamen - budete chodit mnohem rychleji, bude to spíš běh než chůze. Budete pohyblivější a mnohem aktivnější. Nošením temnoty se uvolníte a zklidníte. Ostatní lidé si budou zřejmě myslet, že jste líní.
V době, kdy jsem studoval na univerzitě, jsem po dva roky tenhle experiment prováděl. Byl jsem tak líný, že dokonce i vstát ráno z postele byl pro mě strašný problém. Mí profesoři se kvůli tomu velmi rozčilovali, byli tím znepokojeni a mysleli si, že se se mnou stalo něco divného - že jsem bud' nemocný nebo že je mi všechno jedno. Jeden profesor, který mě měl moc rád, se už tolik bál, že se v den zkoušek nedostavím včas z mého pokoje do zkouškového sálu, že si pro mě osobně přišel a dovedl mě tam. A když už jsem tam stál, uklidnil se a šel domů.
Zkuste to. Je to jeden z nejúžasnějších prožitků - nést temnotu ve svém lůně, stát se temnotou. Když jdete, jíte, sedíte, když děláte cokoliv, mějte stále na paměti, že vás naplňuje tma, že jste naplněni tmou. A pak uvidíte, jaké se budou dít změny. Nemůžete se rozčilovat, nemůžete být příliš aktivní, nemůžete být v napětí. Váš spánek bude tak hluboký, že sny zmizí a celý den se budete pohybovat jako omámeni.

Převzato z http://zivotni-energie.cz/vnitrni-temnota-meditacni-technika.html